Podruhé se vám hlásíme s naší pravidelnou dávkou (d)emocí. Po krátké odmlce jsme pod tlakem obsahu naší redakční schránky nuceni vám opět nabídnout několik recenzí demonahrávek z českých a slovenských krajů. Nuže, příjemné počtení ...

HYPERBOREAN DESIRE - Určeni cestě ... (Promo 2006)

Již od úvodních tónů pulzující baskytary v první ze dvou skladeb jež nese pojmenování „Sága o neuchopitelné ryzosti“ je zřejmé, že na tomto promu nebudeme mít co do činění ani s čistou instrumentální prací, ani se špičkovým zvukem. Baskytaře vágně utíká dynamika hry mezi prsty, takže výsledek budí velmi kostrbatý dojem, kytary dávají na odiv svůj suchý středovyvýškovaný plochý zvuk bez jakékoliv prostorovosti a plasticity. Čím současné promo mladých ostravských černooděnců HYPERBOREAN DESIRE zaujme, jsou celkem obstojné bicí a aranže, které jako by se snažili vymanit z pout konvečních blackmetalových vod, nicméně v této pouti zůstávají někde na půli cesty. Koncepty skladeb nabízejí myšlenku, že se tu skupina snaží o jakousi progresi a invenci v black metalovém kolbišti, nicméně je na tomto místě nutné dodat, že je patrná určitá bezradnost se s tímto úkolem vyrovnat. Zajímavá naděje do budoucna – pokud se skupina naučí lépe vládnout nástroji a získá více zkušeností v aranžérském řemeslu. (5 / 10)
hyperborean-desire.com

RIP

RECYCLED INDIGO - Recycled Indigo

Tříčlenná kapela RECYCLED INDIGO rozhodně nepopírá, že je teprve v začátcích (ostatně černobílé a jednoduché provedení její bezejmenné nahrávky tomu také nasvědčuje), nicméně do jisté míry to na ní není poznat. Ve všech čtyřech skladbách, jež na „Recycled Indigo“ objevíte (z toho dvou v angličtině a dvou v češtině), totiž lehce škádlí jakousi odvrácenou tvář (chcete-li alternativu) hlavního rockového proudu, a jde jí to, řekl bych, celkem svižně a hlavně nápaditě od ruky. A to zejména v „Čekám“ a „Osud“, dvou nejzajímavějších melodických hříčkách, u nichž svou roli možná sehrává také to, že čeština a mužský zpěv prostě kapele momentálně sluší víc, než angličtina a zpěv ženský, který, ač má rozhodně cosi do sebe, se zdá být na poměry kapely poněkud hlubším, než by bylo zdrávo („Daffodil In The Window“, „Important Notice“). V každém případě je ale nutno konstatovat, že tahle první vizitka představuje RECYCLED INDIGO v celkem příznivém světle. (5,5 / 10)
ludmila.bartosov@centrum.cz

Louis

ANIMAL HATE - Promo 2006

Tuzemská black/death metalová akvizice ANIMAL HATE nabízí kratičký promo „teaser“ se třemi ukázkami z připravované novinky. Již debutový záznam „Bells Of Acheron“ prozradil, že tahle kapela rozhodně nehodlá na věky setrvávat v šedém pozadí českého UG. Jistě, osm let praxe v oboru samozřejmě opravňuje vznášet vyšší nároky na výsledky, leč i tak jsem si jistý, že nemálo jedinců bylo kvalitou acheronské zvonkohry nakonec velmi mile překvapeno. Je sympatické, že ANIMAL HATE se nesnaží do posledního puntíku naplňovat stylová klišé, ba právě naopak, kategoricky vymezená škatulka „black/death“ jim začíná být více méně těsná. Snahu o žánrovou variabilitu samozřejmě oceňuji, leč zdá se mi, že naše čtveřice to s nejrůznějšími experimenty poněkud přehání. Trnem v oku jsou mi především liché pokusy o melodický vokál. Nutno podotknout, že Petr Hlavenka zvládá různé polohy extrémního zpěvu s velkým přehledem, ovšem v případě čistého vokálu padá kosa na kámen. Příště tedy doporučuji tenhle dílek jinak velmi pestré skládanky vynechat, popřípadě pak pozvat nějakého hosta vládnoucího opravdovým zlatem v hrdle. Jinak ovšem velmi dobrá práce, příchod následovníka „Bells Of Acheron“ tudíž očekávejme se zvýšenou pozorností. (6,5 / 10)
animalhate.wz.cz

Reaper

MOSSAMBIC – Promo 2006

Chodovští MOSSAMBIC by mohli jevit jako další z řady běžných hardcore skupin, kterých se u nás povaluje spousta. Označení mosscore z jejich sebeprezentace ale vyvolává jistou zvědavost. Při poslechu jejich letošního promo materiálu pak upoutá značná prostornost motivů a důvěryhodnost nálad. Snahu o poutavé hudební provedení dokladuje již první skladba „Human Breakdown“ dokreslená samply a elektronikou a především vokálem odvádějícím nás do emo rockových prostor. Tomuto stylovému označení nahrává i celkově decentní zvuková stránka. Hned z druhé „You Are…“ však vykukuje snaha o razantně údernou nu-metalovou pecku, kterou však sráží na kolena zvuk kytar, jimž chybí potřebný tlak a síla. Slabší (rozuměj příliš neupoutávající) melodická stránka pak dává skladbě jakési nu-core vyznění, které působí poněkud nepřesvědčivě. Nikam nespěchající „Ice Layer“ je naopak velice náladová skladba, ve které jako by se skupina snažila zachytit atmosféru některých skladeb TOOL. Částečně se to dokonce daří, tuhý kolovrátek emocí sice leze pod kůži trochu ztěžka a možná více než TOOL připomíná styl skupin jako ISIS, procítěný vokál ale odvádí perfektní práci a tak tu máme opravdu emotivní skladbu. Závěrečná „Empty Heart“ se ještě více noří do hrubě valivé hmoty nesoucí v sobě i zpěněný kal klasiků NEUROSIS. MOSSAMBIC nabízejí materiál plný potenciálu především po stránce pocitové, kde přesvědčivá instrumentace bez zbytečných exhibicí je samozřejmou nutností. Tahle skupina představuje zajímavý příslib do budoucna. (6,5 / 10)
bandzone.cz/mossambic

Noisy